Chovatelská stanice Z Dolních Kounic

Amika z Kněžských Hájů

Jedna z našich dvou fenek bernského salašnického psa. Má tu nejkrásnější povahu, jakou může pes mít.
Mírumilovná je velice, nikomu by neublížila - pokud by ovšem někdo neubližoval jí, paničce nebo by se nějaká podezřelá osoba nesnažila dostat na náš dvůr. Mimoto opravdu nemá ráda náš vysavač.
Poslušnost - obvykle udělá co nám na očích uvidí. Občas má sice "momentální výpadky sluchu" (což znamená, že neslyší co nechce), ale to přičítáme tomu, že má někdy taky své dny jako každý.
Má moc ráda jídlo, nás, našeho druhého pejska, plavání, procházky přírodou, nošení různých věcí - když si jí nikdo nevšímá, tak ukradne v chodbě nějaké voňavé botky a nese nám je ukázat. A pak sedí a nechce si je nechat vzít a moc se jí líbí, že se o to snažíme.
Nejoblíbenější místa k drbání a hlazení:

• bříško
• nad ocasem
• uši
• náprsenka
  
  

Velice ji zajímají pohybující se věci jako je například naše andulka, autíčko na dálkové ovládání anebo třeba jen taková obyčejná koloběžka. Nedávno se při odpolední vycházce znenadání z nedalekých dveří totiž jedna vyřítila. Naše Miki, která byla jako v tranzu, chvilku koukala, a pak - ani nevím jak, jsem se otočila a můj drahý pejsek se hnal padesátikilometrovou rychlostí za nic netušícím kloučkem. Brzy asi uslyšel údery tlap do kočičích hlav, protože se otočil a výrazně přidal na rychlosti. To naši Mikinku ovšem pouze povzbudilo ve hře, protože zatnula zuby a ještě zrychlila. Tak rychle jedoucí koloběžku jsem ještě nikdy neviděla. Tak jsem jen v neblahém tušení čekala jak tenhle závod dopadne. V náhlém osvícení víry, že mi klouček uvěří, jsem na něj křičela ať zastaví, že mu ten obrovský slintající kopec chlupů nic neudělá... Po chvíli opravdu zastavil, protože mu došly síly. Mikinka k němu přiběhla, olízla ho, prohlídla si koloběžku a pelášila zase zpátky. Chvilku jsem o bledého chlapce měla starost, ale ten byl statečný. Mávl na mě, nasedl na svůj stroj a odjel.

Už od malička se naše Mikinka těší pozornosti, které se jí dostává od kolemjdoucích lidí na procházkách, kteří se se zájmem zastavují a na naši hrdou slečnu pějí chválu, jak je krásná, mohutná a poslušná. Toto se ještě umocní, když jim naše Miki podá pac nebo ťap anebo taktéž pozdraví. V případě, že voláme "Ahóóój!", štěkne jednou, a když zvoláme "Dobrý dééén!", zaštěká dvakrát.